Přišlo emailem . . .

Slověničtí hasiči mají jedničku s hvězdičkou

Tímto článkem bych se ráda podělila o letní zážitek u Slověnic, ale hlavně veřejně poděkovala panu Karlu Mocovi a jeho dceři Míše, kteří byli ochotni okamžitě pomoci s vyproštěním vystresovaného kotěte z auta.

V úterý 4. července jsem vezla dceru na skautský tábor do Chotýšanky, když jsme za Býkovicemi uviděly u pole zubožené kotě, které bylo zapletené do plotu a vypadalo, že je minimálně na jedno oko slepé. Rozhodly jsme se nenechat jej liškám, ale zavolaly jsme do Záchranné stanice pro živočichy ve Vlašimi. Přestože přijímají jen volně žijící zvířata a nemohli si kotě nechat, byli ochotní jej ošetřit. Nejprve jsem ale odvezla dceru na tábor a zatímco jsem ji ubytovávala v tee-pee, kotě vylezlo z krabice. Snažila jsem se jej chytit, ale zalezlo pod pedály a poté malým otvorem do prostoru pod řadicí pákou. S vedoucími tábora jsme jej všemožně lákaly ven, ale marně. Na asistenční službě k pojištění auta mi také nedokázali pomoci, protože se nejednalo o závadu na autě. Pak nás napadlo zavolat místní dobrovolné hasiče. Paní starostka nám sehnala telefonní číslo a pan Karel Moc okamžitě sedl na svou terénní čtyřkolku, vzal s sebou své děti a do pár minut přijel. Uvolnil částečně dekl a snažil se kočku vyšťourat ven. Z druhé strany ji jeho dcera Míša, která to s kočkami dobře umí, lákala ven a opatrně posunovala. Akce trvala asi půl hodiny a skončila happy endem! S Míšou jsem poté jela do záchranné stanice, kde paní doktorka konstatovala, že kočička je podvyživená a nastydlá, ale bude v pořádku, pokud se o ni někdo postará. Toho se naštěstí nadšeně ujala Míša, která od září nastupuje na Střední veterinářskou školu a o zvířata se stará ráda.

Moc mě těší, že máme v Čechách tuto skvělou instituci dobrovolných hasičů, kteří jsou téměř v každé obci a jsou okamžitě ochotni komukoliv pomoci v bezradných situacích.

Alice Končinská